Většina lidí se dnes rozhoduje podle vzorců, které se do nich zapsaly v dětství. Tehdy neumíme rozlišit, jestli slova rodičů nebo učitelů popisují skutečné já. Dítě je přijme jako pravdu. Tyto pravdy pak ovlivňují biologii, chování i pohyb po celý život. Pokud byly nepřesné, začneme vnímat realitu zkresleně. Strach se stane hlavním filtrem a někdy vytvoří i trauma.

Člověk se pak nerozhoduje podle sebe, ale podle starých programů. Odpojí se od těla, přestane mu naslouchat, volí nevhodné cviky, tlačí na sebe, hodnotí se podle výkonu. Bolest se vrací. Takto byli vychováni naši rodiče i prarodiče. Pokud to nezměníme, předáme stejné vzorce dál.

Proto je důležité začít tvořit nové návyky a nové vnímání sebe sama. Stačí malé každodenní zlepšení. Jedna drobnost nic neudělá, ale roky opakování ano. Malé změny nejsou vidět, ale právě ony vytvářejí velké výsledky.

Proč nestačí soustředit se jen na držení těla nebo bolest

Pokud se chcete ve svém těle cítit lépe, cílem by nemělo být jen ideální držení těla nebo rychlé zbavení se bolesti. Zlozvyky se drží, bolest se vrací a člověk má pocit, že se nikam neposouvá. Často míříme na špatný cíl a volíme nevhodný postup.

Každá změna návyku probíhá na třech úrovních.

Výsledky jsou to, čeho chcete dosáhnout. Procesy jsou způsob, jak toho dosahujete. Identita je to, v co věříte a jak vnímáte sami sebe.

Většina lidí začíná změnu tím, že si stanoví cíl. Jenže každý krok je řízený přesvědčeními, která nosíme v sobě. Proto je silnější začít od identity. Soustředit se na to, kým se chcete stát.

Klíčová otázka zní: Směřuji už teď k typu člověka, kterým chci být?

Jakmile se návyk stane součástí identity, motivace roste. Návyky tvoří osobnost a osobnost tvoří návyky.

Praktický úkol: začátek nové verze sebe

Napište si svá přesvědčení a rozhodnutí v přítomném čase. Napište si pozitivní změny, které vám tato rozhodnutí přinesou. Popište nebo nakreslete, jak chcete, aby vaše tělo fungovalo a vypadalo. Napište, kým se chcete stát a jaké vlastnosti jsou pro vás důležité.

Vaše současná osobnost vám možná bude tvrdit, že to tak není. Neposlouchejte ji. Tímto krokem začínáte tvořit novou verzi sebe.

Proces místo cíle

Cíle jsou výsledky. Proces je cesta. Pokud vás bolí záda, cílem je krásný pocit v těle. Proces je to, jak často cvičíte, jak vnímáte své tělo, jak přijímáte zpětnou vazbu, jaké vztahy máte se sebou i s lidmi, kteří vás vedou.

Cíle často odkládají štěstí do budoucna. Až zhubnu, budu se mít radši. Až se zbavím bolesti, začnu cvičit. Tím člověk neustále čeká. Když se zaměří na proces, začne se měnit už teď.

Dalším problémem zaměření na cíl je, že řešíme jen výsledek. Chceme zlepšit držení těla, ale problém není v držení. Je v tom, jak se vnímáme. Proto je potřeba změnit způsob práce s tělem i způsob, jak o sobě přemýšlíme.